Září 2008

Jo! A začnu s tím hned teď!

23. září 2008 v 18:26 | já |  moje maličkost
Změnim účes! Začnu se učit! Zhubnu! Začnu si vážit rodičů! Přestanu pít! Nebudu lhát! Budu anorektická bárbína se samejma jedničkama. Třeba pak budou spokojený.

Pošmourno

18. září 2008 v 17:59 | já |  moje maličkost
Nějak pořád nemůžu najít design, který by mi úplně seděl. Tenhle se mi líbí, pozadí i záhlaví mi dalo docela zabrat (i když to tak nevypadá), ale pořád to není ono. Zatím snad nejlepší byl můj úplně prví pomerančovej design, ale už nejsem schopná ho obnovit. Pak tu byl ještě s kakaem, autobusem, černej s holčičkou, hnědej, zelenej retro a kuřecí design. Možná jsem na nějak zapomněla. Tak co říkáte tomuhle?
A co jsem dneska dělala? Nic. Rodiče nechtěli, abych šla do školy (prý mi ten kotník zase natekl), tak jsem doma čučela na Scrubs (super super seriál), pak přišla kamarádka, která se před nedávnem vrátila z Afriky (žila tam asi sedm let) a teď doufám, že kolem půl sedmé dorazí Honza. Moc se mi líbí vztah, který máme. Je s ním legrace a má mě moc rád :). Hrajeme spolu počítačový hry(Bulánky xD), telefonujeme si, posloucháme hudbu (posledně to byla Šmoulí diskopárty...já vim, jak malý děti :D), povídáme si o všem, blbneme spolu atp... *** ;). Prostě takovej ten správnej vztah. Něco úplně jinýho než s tamtim x/.
Začíná mě pěkně štvát to počasí. Nsnášim to. Ať je pořádný teplo a sítí sluníčko, nebo sněží. Ale tahle šedivá obloha mě dostává do depresí. Ještě bych chtěla vyrazit v sukni bez silonek a tílku.
Tak pa drahoušci ;)

Zpátky

13. září 2008 v 22:39 | já |  moje maličkost
S blogem a deníčkama to mám stejně; vždycky nějakou dobu nadšeně zapisuju svoje zážitky a pocity...a pak konec, k dalším článkům se už skoro nutím. A teď jsem zrovna měla to období, kdy se mi vůbec nechtělo psát, takže jsem vás o dost věcí ošidila. Nevíte, že jsem byla na výletě ve Francii s naší školou, že jsem se tam seznámila s prima lidma, ztratila jsem moc peněz, znicila retizek a vymkla si oba kotníky... Když se na to tak dívám, musím říct, že to bylo velmi plodných pár dní. Pravidelní návštěvníci mého blogu určitě znají Bastardaa určitě je zajímá, jak se to s ním vyvrbilo. No...zase mi začal slibovat vščnou lásku a blablabla, já i když jsme nepodlehla, tak jsem mu začala věřit. Pche...naivka... . No a těsně před Francií mi oznámil, že strašně miluje tamtu, jak se mnou chce chodit, ale jen na par tydnu a mesicu... Škoda slov. Nicméně mě to docela mrzelo a konečně jsem ho šoupla na icq do blokovanejch kontaktu. Ulevilo se mi. Jenže... Asi před třemi dny mi napsa někdo s cizí přezdívkou. Nakonec se z něj vyklubal On a začal mi cpát, jak si můžeme alespoň občas nezávazně pokecat, ať si ho přidám zpátky do kontaktů, nic mezi náma už nikdy nebude, tak nemám z čeho mít strach... A letěl zase do ignoru. Nechápu, jak může být někdo tak vlezlej a otravnej. Jsem moc ráda za Honzíka :). Hezky svou invalidní holku navštěvuje, nosí kytičky, čokoládu... Nemám si na co stěžovat. I když si stěžuju :(. Robča má pravdu, že jsem nevděčná. Zkusim se změnit.
Tak pápá milánkové :*

rychlý špunty

9. září 2008 v 18:14 | já |  novinky
Za 6 ní oslaví můj blog první narozeniny. Prožil se mnou lítost, zklamání, rozchody, nevěru, smutek, ale i naději, lásku, víru a radost. Pomáhal mi, když mi bylo smutno; měla jsem se komu svěřit. Přes tento bloček jsem se seznámila s několika super lidma a naučila se od nich spoustu nového. Mám možnost vyjádřit svůj názor a nikdo mě za něj nemůže (díky anonymitě) kritizovat. Takže chci jenom říct...Děkuju a připíjím ti na další rok :).