Duben 2008

výblitky

11. dubna 2008 v 16:46 | já |  moje názory atp..
Jsem kráva. Už je to jistý. Seznámila jsem se s báječným klukem. Skutečně b-á-j-e-č-n-ý-m. Milej, zábavném, inteligentní, obětavej, má mě rád, váží si mě… A já pořád myslím na pana R. Před týdnem se stalo něco, o čem nemůžu veřejně psát, ale obrátilo to celej můj život naruby. Připadám si jak z jiný planety… Co planety…Jak z jiného vesmíru. Jsem zmatená. ZMATENÁ. Neporadíte mi. Mám si vybrat mezi klukem, který bydlí tááááák strašně daleko, ale jinak je perfektní a klukem, co mě ponižoval, urážel mě, podvedl mě a ani si není jistý, co vlastně chce. Rozum říká vykašli se na oba a najdi si někoho normálního, ale srdce… Srdce by nejraději patřilo tomu proutníkovi… Vy mi nerozumíte, že? Píšu naprosto bez souvislostí. Já vim… Jsem prostě mimo. A nevím, co dělat. Byla jsem vděčná za těch pár jistot, co jsem měla, ale i ty se pomalu hroutí. Jsem blázen. Nechápejte. Nechápu. Na lampičce mám pověšeného koníka od Petra, mé první lásky. Má jen jedno oko. A roztrhnutý ouško. Chápete? Nic v mém životě není perfektní. To nevadí, dokonalost je nudná. Ale proč nemůže být něco alespoň stabilní. Neřešte. A snad k tomuhle ani nepište komentáře.

přeberte si to jak chcete

9. dubna 2008 v 21:47 | já |  moje názory atp..
Mluvíme-li s někým a on nás neslyší, je naše chyba, že mluvíme potichu, nebo jeho, že od nás stojí moc daleko…?