Březen 2008

začarovaný kruh...

20. března 2008 v 11:48 | já |  moje maličkost
Chybí mi. Hrozně moc. Nechtěla jsem si to připustit, snažila jsem se se vším vyrovnat, nedávat najevo, jak mě to vzalo, tvářit se jako silná holka, kterou nic nerozhodí… Ale nevyšlo to. Cítím se tak sama. Je hrozné dívat se z okna na ulici, čekat až uvidíte tu známou postavu a přitom vědět, že nepřijde. Doufáte ve změnu. I když je to nemožné modlíte se, aby se objevil…. Zbytečně.
Už nikdy se na mě nepodívá tím láskyplným pohledem, nedostanu něžný polibek do vlasů, večer mi nepřijde smska s nádherným vyznáním lásky, nevezme mě za ruku, nebudeme se spolu smát, nekoupí mi lízátko, nedonese růži… Nic. Zbylo mi jenom pár vzpomínek. Krásných vzpomínek.
Pamatuje si i on na naši první schůzku? Přišla jsem na ní pozdě, protože jsem si spletla místo srazu. Strašně se mi smál… Šli jsme spolu na Petřín a dlouho jsme si povídali… O lásce, světě, knížkách, snech… Zabloudili jsme do jeho oblíbené kavárny. A pak… Na mostě se mě s tím svým úsměvem zeptal, zda mě může vzít za ruku…a já souhlasila. Vzpomínám i na tu další a další a další… Pamatuji si snad všechny… Trvalo to čtyři krásné měsíce a pak sbohem… Měla jsem pocit, že můj život už nemá smysl. Jenže po dalších čtyřech měsících to začalo znovu… Nedokázali jsme a ani nechtěli zapomenout. 22.prosinec. Od toho data jsem mohla být zase šťastná. Plesy, koncert, kino, procházky, půlnoční mše… Já věřila, že teď už to nemůže nic pokazit. Chyba…